BPA 2003

Po pátečním plahočení světlou krajinou jsme my, temní válečníci z klanu Měsíčních vlků, byli na pokraji našich sil. Došli jsme však na místo konání. Rychle jsme se seznámili s naším vojevůdcem a králem Samem. Hned po utáboření naší smečky jsme byli vyzváni ke shromáždění svých zbraní a dostavili se ke kontrole svého vybavení. Naštěstí pro nás byli zbrojaři tvrdí a nenechali projít špatně provedené či neúplné zbraně. Po dokončení všech možných úprav jsme založili oheň a Samuel nám vyprávěl různé historky z předešlých bitev. Druhý den ráno jsme nastoupili do řad a rozdávali nám povely. Po ukončení nástupu jsme se odebrali do naší pevnosti. Ani jsme nestačil vyslat naší jízdu a už se na naší pevnost hrnuli zástupy světlých válečníků ale naše obrana, které jsem měl tu čest velet já, se před útokem nájezdníků vůbec nezeslabila a nájezdníci si nestačili uvědomit že se jejich standarta, vztyčená pro naší informaci, že nás chtějí obléhat, již zbortila a obléhání se rychle změnilo v hon a sami nájezdníci se stali hnanci - my ovšem neznáme slitování. Pobyli jsme všechny do jednoho. Celý den jsme bitvu vyhrávali jen s malými ztrátami. V řadách našich spolubojovníků to bylo horší, ale vyhrávali jsme. Ten den se nám vrkům podařilo ukořistit všechny vlajky za pomocí skřetů (samozřejmě), i jim patřilo velké dík za to, že temná strana se stala absolutním vítězem. A pevně věřím, že se nám toto všechno povede i letošní rok.